Krachují cestovní kanceláře ?

Máte strach, že cestovní kanceláře krachují? Mám za to, že cestovní kanceláře nekrachují. To, co je nazýváno „krachem“ cestovní kanceláře, jsou v drtivé většině obyčejné podvody. Cestovní kancelář podle mých zkušeností majitele malé rodinné cestovní kanceláře, úspěšně fungující nepřetržitě od roku 1990, nemůžou zkrachovat. Proč? Protože nemusí do ničeho investovat. Když se cestovní kanceláři nedaří, nenaplňuje autobusy, nemá klienty, spočítá na podzim žalostný zisk a ukončí činnost. Nikoho neokrade, nikomu nic nedluží.

Katastrofální situaci kolem zákona 159/1999 by vyřešila kauce. (Vázaný vklad neboli kauce, nikoli bankovní garance za kterou by si příslušná banka účtovala možná vyšší poplatky než pojišťovna pojištění) Kauce by byla složena majitelem cestovní kanceláře u ČNB, Ministerstva Financí nebo u jiné k tomu určené státní instituce. Tato varianta by řešila rizika klientů nejenom z hlediska úpadku cestovní kanceláře, ale především z hlediska podvodu. Je všeobecně známo, že nikoli bankroty, ale především právě podvody jsou hlavním zdrojem afér na trhu cestovního ruchu v ČR. Proti podvodům však klienty žádná pojišťovna nechrání.

Kauce (vázaný vklad) je nejjednodušší, nejúčinnější a nejférovější řešení, které by bezezbytku skoncovalo s podvody podnikatelů v cestovním ruchu a dokonale chránilo zákazníky. Zákon č. 159/1999 však z jakýchsi záhadných (??) důvodů  toto řešení neumožňuje. Výmluvou státních úředníků zodpovědných za navržení a uplatňování zákona je skutečnost, že složení kauce neumožňuje zákon o konkurzu a vyrovnání. Proč toto řešení funguje v Německu? Co brání tomu, aby fungovalo i v Česku?

Navrhované řešení: Složení vázaného vkladu - kauce. Tato kauce by kryla rizika cestovní kanceláře a jejích klientů. Přitom by si každá CK ručila za svá vlastní rizika a ne za neschopnost svých konkurentů tím, že všichni přispívají pojišťovně na řešení problémů těch neschopných a nezodpovědných. Tato povinná depozita navíc spolehlivě odradí ty, kteří od  začátku podnikají s  nepoctivými úmysly.

Zákon č. 159/1999 nazývaný zkráceně „O pojištění cestovních kanceláří“ stanovuje v §  6 - 8 povinné smluvní pojištění cestovních kanceláří. Myšlenka povinného smluvního pojištění, kdy pojišťovna ručí za špatný podnikatelský záměr podnikatele, nebo za jeho neschopnost, je absurdní, protože nahrává podvodníkům a nutí seriózní cestovní kanceláře přispívat pojišťovnám na úhradu škod způsobených těmito podvodníky a  přebírat za ně jejich rizika. Myšlenka spoluúčasti je nezpochybnitelná ve sféře sociální a  zdravotní. Názor, že seriózní a dobře hospodařící cestovní kancelář by měla prostřednictvím svých plateb pojišťovně zachraňovat omyly svého konkurenta, který peníze svých klientů prohospodařil, patří do společenského systému, který jsme před léty zavrhli. Jedná se prostě o systém, ve kterém zodpovědní a úspěšní dotují neschopné a nezodpovědné, kteří jsou navíc jejich konkurenty.

Zároveň se tento systém stává návodem k tomu, aby se cestovní kanceláře nebály jít do ještě větších rizik než v  minulosti, protože při případném krachu bude o jejich klienty postaráno. Prokáže-li pojišťovna, že se nejednalo o špatný podnikatelský záměr podnikatele, nebo o jeho neschopnost, nýbrž o podvod, nedostanou okradení klienti vykutáleného majitele cestovní kanceláře NIC.

S takovým řešením ale tvůrci zákona rezolutně nesouhlasili. Hádejte proč asi?

Budou s tímto řešením ministerští úředníci souhlasit při nynější novele v roce 2013? Asi sotva. Zatím stále jenom dokola omílají fráze typu:

„Chceme změnit hlavně ta ustanovení, která umožňují dvojí výklad ...“  

„Chceme zpřesnit postavení spotřebitele, vytvořit jasnější mantinely pro cestovní kanceláře i pojišťovny tak, aby se posílila pozici klientů cestovních kanceláří," řekl podle serveru idnes.cz na tiskovce šéf odboru cestovního ruchu ministerstva Aleš Hozdecký.

Samé nic neřešící bla,bla,bala, samé fráze.

Reálně hrozí, že místo kvalitní novely, která konečně zkultivuje podnikatelské prostředí v oblasti cestovního ruchu a ochrání spotřebitele, vznikne další legislativní paskvil.

Stát klienty cestovních kanceláří neustále utvrzuje v představě, že jejich peníze jsou vždy a za každých okolností chráněny povinným pojištěním cestovek proti úpadku., Vychytralé praktiky některých podnikatelů v cestovním ruchu ale opakovaně vedou k tomu, že v případě krachu cestovky dostanou lidé zpět jen část svých peněz.

Téměř vždy se poškození klienti nakonec dozví, že: „... pojišťovna tudíž není povinna je odškodnit“. A důvod? Ten se vždycky najde!

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Mnoho lidí žije v mylné představě, že největší nejistoty je mohou potkat s malou cestovní kanceláří.

Převážná většina majitelů malých cestovních kanceláří ale podniká na základě koncesní listiny jako tzv. fyzická osoba. Tento právní institut znamená, že podnikatel ručí za všechny své dluhy a závazky veškerým svým majetkem. Potom už stačí, ověřit si v  Rejstříku živnostenského podnikání kdo je majitelem cestovní kanceláře a v   Katastru nemovitostí, zda má tento podnikatel nějaký nemovitý majetek. A máte jistotu, že o své peníze nemůžete přijít.

Podstatně složitější může být situace, kdy cestovní kancelář podniká jako s.r.o,  tedy jako společnost s ručením omezeným. Vidíte to čertovo kopýtko už v názvu společnosti? „Ručení omezené!“

Je tedy opět velmi užitečné, zjistit si kdo je majitelem cestovní kanceláře, se kterou chci cestovat, adresu jeho bydliště, právní formu firmy, datum založení atd. Až to vše zjistíte, možná se někdy orosíte potem.

Abyste měli představu, jak vypadá takový výpis z Rejstříku živnostenského podnikání, uvádím dále několik příkladů.

Příspěvek z jedné internetové diskuse, za který jsem ochoten dát ruku do ohně:
"Celý zákon o pojištění CK je zbytečný - je to jen lobby pojišťoven, aby získaly další prachy z něčeho "povinného". Ve své podstatě stát rezignoval na trestání podvodníků a tak to sanuje povinným pojištěním. Pláče spotřebitel, protože to pojištění zaplatí pojišťovnám v ceně zájezdu on. Pojišťovna samozřejmě nikdy nezkrachuje, protože čím více bude krachovat CK, tím vyšší pojištění bude. Aby všechny pojišťovny měly stejný vejvar a nikdo nekazil kšefty hlídá ČKP. Všude jinde se tomu říká kartelová dohoda - u nás to je legální, protože pojišťovácká lobby podplácí politické strany kde může. Kdyby lidi nebyly blbý, neplatili by CK dopředu. Žádné zálohy nejsou reálně potřeba, je to jen záminka pro to, si levně a zadarmo napůjčovat peníze. Těch pár bídáků co zamluví zájezd a pak jej nezaplatí lze bezproblémově donutit k zaplacení smluvní pokuty soudní cestou. Exekutoři fungují až velmi dobře. Bohužel trh v ČR je nasycen podvodníky a stávající prostředí to přímo živí."